Úvodem
Ájurvéda, to nejsou jen ájurvédské byliny, je to návod na život ve zdraví, pro každého. Zabývá se vším , co dostal člověk k životu. Poznáním života, poznáš i ájurvédu a to je to skutečné bohatství, o které Tě nikdo nepřipraví.
Součástí ájurvédy je i medicína (dnes již uznávaná Světovou zdravotní organizací), která hledá a řeší příčiny nemocí z celkového pohledu na člověka jako takového, s důrazem na prevenci a diagnostiku tedy osobním přístupem, který bohužel současným lékařům většinou chybí. (V současné době existují v mnoha zemích světa univerzity i kliniky ájurvédské medicíny , kde součástí výuky je i praxe v nemocnici
s požadavkem znalostí i z klasické medicíny, včetně působení a účinků antibiotik a dalších léků i lékařských vyšetření, včetně krevního obrazu )
Diagnostický systém, na základě vlastností základních pěti prvků ve třech bioenergetických systémech, VÁTA -kinetický systém, PITA-systém transformace a KAFA -systém potenciálu, této medicíny s tisíce lety starou tradicí, nebyl dosud překonán, ani ničím lepším nahrazen.
Již ve starých čínských taoistických spisech se uvádí, že neklid přemáhá chlad a klid přemáhá žár. Tedy zvýšená Váta snižuje Kafu a zvýšená Kafa snižuje Pitu, což zadefinoval ájurvédský celostní léčebný systém již dávno před tím. A jen čiré a klidné může být mírou světa. Tedy vše se posuzuje dle míry rovnováhy působení všech výše uvedených pěti prvků.
Ve své knize Kurkuma-koření života , Prashanti de Jager MSc, významný americký bylinkář, biochemik a ájurvédář, mimo jiné praví: „Současná alopatická medicína nás vnímá jako newtnovský stroj matic a šroubků. Tradiční medicína jako ájurvéda ví, že jsme čistou energií, ničím jiným, než vědomím a z tohoto důvodu, pojem dobra a zla neexistuje.“ Podobně jako kvantová fyzika , která uvádí, že vesmír je nehmotný, je mentální a duchovní a že víra v naší mysli interpretuje svět.
Já bych k tomu ještě doplnil, že všichni jsme součástí jemno hmotného, jež se prostřednictvím našeho těla, v daném čase a prostoru realizuje na hrubo hmotné (tedy, že se realita vytváří na základě vědomého úmyslu, což připomíná již výše uvedenou paralelu s kvantovou fyzikou) a že záleží jen na nás, jak možností našeho těla využijeme ku prospěchu svého a všech.
Říká se též „dělej co máš a dostaneš co potřebuješ“ což platí všude a ve všem. V ájurvédě je to princip dharmy , arty , karmy a mokši. Proto dle ájurvédy je tak důležité aby člověk dokázal rozpoznat v jaké roli na časové ose právě je. (Více informací můžete získat ze zajímavé publikace, jedné z mála na našem trhu, Ájurvédská psychologie. z mé nové publikace o práně jako pomoci k životu v harmoniji a též z mých přednášek.
A ještě jedna historická vsuvka.
Ve starověkém Řecku již filosof Platón poukazoval na to, že člověk, je tělo a duše, v určité rovnováze.
A později, jeden z neznámějších lékařů starověkého Říma, zdůrazňoval totéž , že tělo je chrámem duše a jaký je stav mysli, taková je kvalita lidského žití. (Dnes rozvíjející se obor psychosomatiky.)
Bohužel s rozvojem společnosti se těla ujmula medicína a duše církev. Emoce tak zůstaly stranou. A s postupujícím vývojem medicíny, medicína upustila od zkoumání těla jako celku a začala se zabývat zkoumáním nemocí jako takových.
V dávných spisech ájurvédy se praví-„ ideální lék je ten, který nezpůsobuje žádné komplikace. Podávání léku, který způsobuje vedlejší účinky, není správné. Správné je, když zklidní podrážděnou Dóšu bez toho, aby podráždil jinou.“
Doporučuji k přečtení převzatý přehledný článek O bylinách k dnešku
Dávná ájurvéda, jejíž odkaz nám mimo jiné předal v souhrnném spise, jeden z prvních ájurvédských lékařů Charaka , (Nově aktualizovaný přehledný výukový systém překladu Čaraky) byla spjatá s indickými tradicemi, učila láskyplnému vztahu k bylinám a některé si považovala na úrovni božstev jako např bylinku Tulsi, Kurkumu a dokonce i naše známé ghí, pro své účinky na úrovni těla i duše ( v Indii, jako málokteré zemi, bylo uctíváno mnoho ženských božstev, protože ženský princip byl zde vždy uznáván jako základ života. I v indické domácnosti, sice navenek byla žena v pozadí, ale ve skutečnosti jeho nejspolehlivějším rádcem. Dokonce i bájný zakladatel ájurvédské medicíny Dhanvantri se někdy zobrazuje jako muž a někdy jako žena)
Ájurvéda dala základ též psychologii, psychiatrii, s kterou souvisí též filosofie (překlad z řečtiny tohoto sousloví, je láska k moudrosti) a nauka o prostoru-astrologie. I muzikoterapie, jak by jsme dnes řekli, je součástí ájurvédy, viz. Mantry
Ájurvédská psychiatrie zadefinovala všechny stavy lidského vědomí, včetně rozdílu mezi sněním a bděním, to, že mozek potřebuje neustálé podněty, které musí být smysluplné, potřebuje jistoty, pocit vlastní identity, co znamená pro druhé, naději v otevřenou budoucnost, tedy to, co hlásalo dávné křesťanství a co řeší dětští psychiatři a psychologové do dnes. Na to, že ájurvéda zahrnuje i sociální vztahy, se poukazovala již v dávných védách. Ájurvéda zde mimo jiné,kladla důraz na výchovu dětí v rodině, ukazovala, jak problémy nevznikají u dětí ale u jejich rodičů. Máte-li skutečně mít rádi své dítě, musíte mít rádi i jeho otce. ( Ájurvéda se tím zabývala a zabývá v několika oborech universitního studia a sice v sociálních vztazích a dále pak v porodnictví, gynekologii a v péči o dítě.)
Podobně také ájurvéda, zcela vyčerpávajícím způsobem zadefinovala základy kvantové fyziky, (vše je energie, hmota je iluzí, síla naší mysli je jejím tvůrcem) dnes velmi populární. Současným největším objevem ve vědeckých kruzích je, že sebeuzdravující síla člověka je nekonečná. Přirovnává se to k tak významému objevu, jako byl objev antibiotik.
Nový lékařský obor, který se tím zabývá , byl pojmenován Psychoneuroimunologie.
Z poznatků ájurvédské medicíny v podstatě též vychází další nový lékařský obor Epigenetika. Je to kontrola nad geny, (epi=nad) kde signály z prostředí jsou tím, co aktivují geny. Takže primární signály řídí náš život. Z tohoto pohledu, tedy epigenetika též i zkoumá, jak mohou extrakty z bylin ve vhodných kombinacích ovlivňovat i měnit naše geny.
V Německu a Velké Británii je aktivní Evropské asociace pro ájurvédu. Uvádím několik významných osobností této asociace:
Prof. Dr. Madan Thangavelu – Velká Británie, genomový biolog na Univerzitě v Cambridgi, generální tajemník a vedoucí výzkumu EUAA – Evropské asociace pro ájurvédu,
Dr. Peter Kath – Německo, prezident EUAA – Evropské asociace pro ájurvédu,
Amarjeet S Bhamra – Velká Británie, zastupující Britskou ájurvédskou lékařskou radu.
Již přes 20 let trvají výzkumy oxidu dusnatého, který je významným nezastupitelným činitelem, hned po kyslíku, v lidského organismu, podílejícím se na regeneraci hladkého svalstva a celého krevního řečiště. Ájurvédská medicína klade nejen jako prevenci, důraz na pranajámová dechová cvičení, která, jak ukazují současné vědecké výzkumy, ovlivňuji i tvorbu právě toho oxidu dusnatého, v našem organismu.
A na to, že emoce vyvolávají nemoce poukazovali již zakladatelé moderní psychoanalýzy. Ájurvéda v dávných védách (vědeckých spisech) mnoho set let před naším letopočtem, poukazovala na zrádnou sílu mysli, která vymyslí a následně zrealizuje cokoliv. Proto nás směrovala k víře svému srdci, vesmíru, a tím uvědomování si svého vědomí, které vše přesahuje. Z tohoto důvodu síla mysli pro uzdravení, je nezávislá na vnějším prostředí a jeho podmínkách.
V dnešní době i u nás, se se začíná aplikovat tzv. Funkční medicína, která vlastně podobně jako jako ájurvéda se zajímá o fyziologické nedostatečnosti jednotlivých systémů a jejich vzájemné provázanosti, včetně provázanosti s psyché. Bohužel signály, které nám dávají naše naše řídící systémy často nevnímáme. přitom konkrétně intuici lze vytrénovat natolik, že nám skutečně dá přesnější odpověď, jak se v nějaké otázce rozhodnout, než hlava, která bude vždy pracovat jen s omezeným množstvím informací. Jenže lidi si neradi kladou otázky, chtějí tu zodpovědnost přenést na někoho jiného. Každý život kráčí svou cestou ( zase paralela s ájurvédským tridoš systémem, s našimi dispozicemi a poruchami dle vlastností 5 ti prvků), jde jen o to, zda se na té cestě buď blížíme nebo vzdalujeme svému souladu, tedy harmonii.
Proto Ájurvéda nemůže být brána nikdy jako zastaralá a dnešní populaci nic neříkající. Stále je z čeho čerpat a co aplikovat i pro dnešní způsob života a to v jakémkoliv oboru lidské činnosti včetně i teoretické matematiky.V současné době probíhá i v Evropě sjednocování přírodní medicíny s ájurvédou a její zařazování do lékařské praxe. (Vědci přiznávají, že jsme na prahu dosud nejpřesvědčivějšího vyjádření poznání, že i ty nejvyšší abstrakce teoretické matematiky nacházejí svůj předobraz v reálném světě, jakkoliv nám principy jeho fungování beze zbytku známy dosud nejsou.)
Ájurvéda nás mimo jiné učí, si uvědomovat, že jsme neoddělitelnou součástí nejen přírody ale í vesmíru a že jakákoliv dualita, oddělenost od zákonů vesmíru, vede k nerovnováze duševní a následně fyzické. A toto poznání nás učí pokoře, která nám , když ji přijmeme, přináší dosud netušené možnosti a neomezenou vnitřní sílu. Protože díky pokoře přijímáme vše jak momentálně je. Tedy radosti i bolesti. Naučíme si odpouštět, což doslova znamená pustit od sebe pryč. V sánskrtu jazyku ájurvédy, je pro imunitu název Vyadhikshamatva, což doslova znamená „odpuštění nemoci“ . Máme-li pokoru , máme i radostnou úctu ke všemu co nás obklopuje, křesťané říkají, že na vše se máme dívat jako na dílo boží. V ájurvédě, v pojednání o mantrách se též praví, že opravdový jogín pokud vnímá božské v sobě pak vidí i božskou podstatu všeho co jej obklopuje. A pak dochází k jednotě ke spojení, k harmonii, kterou tak zdůrazňuje ájurvéda.
Mohu uvést, že ve starém Japonsku bylo součástí životní etiky vidět ve všem co nás obklopuje , včetně neživých předmětů, božstva. A k božstvům se chová úcta. A něco z té úcty, se tam dochovalo dodnes. Moderní společnost odbourala božstva jakožto modlářství a tak se ze světa tzv. civilizovaného, vytratila úcta.
Více viz, mé Meditace aktuálně jako regenerační proces. a v pojednání o mantrách.
Sv. Augustin mimo jiné prohlásil “ zachovej řád a řád zachová tebe„. Opakem zákonu, řádu, je chaos, tedy absence harmonie a rovnováhy. Počátkem chaosu zpravidla bývá nějaká krize. (Stojí za povšimnutí si uvědomit, že stará japonština si vykládala pojem krize jako čas ke změně.)
O tom jak důležitá pro život je harmonie (k čemuž směřuje celé učení ájurvédy ), věděl i princ Šótoku, který vládl v Japonsku v sedmém století. Důležitost wa (harmonie), byla uvedena v sedmnácti článkové ústavě jeho nových politických reforem a to hned v 1. článku. V harmonii nejsou konflikty, pokud společnost a v ní každý jedinec, formuje své tužby a přání v souladu s okolím.
Dva kontrasty v upřednostňování lidských hodnot, vedoucí k chaosu nebo k harmonii.
Dnes – atomizace rodiny, (lidé se vsáknou do informačního toku), vedoucí ke ztrátě vnitřního štěstí a tím i skutečné radosti.
– výchova od ranného dětství čím dál více směřuje k úspěšnosti místo ke slušnosti.
Dříve – za časů japonského básníka haiku Bašóa – „ Otevřeli svá srdce a darují si radost “
Chaos vyvolává pocit osamělosti, prázdnoty, strachu, beznaděje a neschopnosti. Proto je podhoubím mnoha tzv. civilizačních chorob ( i jednou z nejhorších, rakovinou) a to nejen jedince ale i společnosti. A proto též platí, pokud děláte věci jen pro sebe, za čas budete sami , tedy se všemi negativními pocity. Naším problémem je též , že stále utíkáme za něčím a před něčím.
Též také obráceně, strach je mocenským nástrojem pro vyvolání chaosu, ztráty identity, tedy vlastní vůle a svobody rozhodování, nechat se unášet a manipulovat názory druhých. Pozitivním je, že každý z nás má k dispozici vše, co potřebuje, aby strach a zmatek překonal.
Naše tělo je stále geneticky nastaveno na denní boj o přežití. V civilizované společnosti, je většina našich základních potřeb uspokojena a proto nám tento andrenalin, provázen touto činností chybí. Pro harmonicky vyvážený život je třeba proto doplňkových činností zvyšujících adrenalin pro tzv.“simulování boje o přežití“ ale pouze dle fyzických a psychických možností a schopností každého z nás .
Problém, nemoc, je tedy výsledkem našeho disharmonického života a její závažnost, signalizuje závažnost našeho způsobu života. Nemoc doslova znamená ztrátu moci nad svým tělem. Prvními signály a varováním je psychická nespokojenost , začínající chaos v naší hlavě. Neuposlechneme-li toto první varování, začínají postupně problémy na fyzické úrovni, s různými stavy poruch imunitních i autoimunitních procesů.
Pokud žijeme v souladu se sebou, jsme v souladu s každou buňkou našeho těla a v souladu s vesmírnými silami. Život nám pak dává vše, co potřebujeme, aby jsme naplnily jeho smysl. Na každou správně položenou otázku, nám dá život tu jedinou správnou odpověď. Abychom se takto naučili žít, potřebujeme k tomu vnitřní disciplínu, pokoru a lásku k sobě a k druhým. Můžeme též říci , že je třeba řešit problém 30 cm, což jest komunikační cesta mezi srdcem a hlavou.
Odpověď nehledejme v knihách ale v sobě, kde každý nosí i svého lékaře. I nepatrný náhled do skutečnosti, je lepší než výroky druhých. Zbavme se iluze, která nám brání vidět, co skutečně jsme. Chtění je lpění a proto chci, abych nic nechtěl.
A to je ten možný recept na lidské štěstí.
Podobně jako Buddhismus, (buddhi znamená probudit se, takže buddhismus lze považovat za filosofii probuzení) tak i ájurvéda říká, že cílem všech bytostí, je vrátit se z duality do jednoty.
Dovolil bych si zde uvést několik sentencí kde místo Buddhy lze dosadit i něco jiného.
Když chceš pomoci jiným, stáváš se Buddhou. Kdo má v srdci já, Buddha se mu tam již nevejde, i když si myslí že v něj věří. Lidé a nemoci odcházejí a přicházejí, jen Buddha zůstává. Jako žába si sedíme na prameni věčného poznání, aniž by jsme o tom věděli a proto jej stále bezútěšně hledáme.
Můj lamaistický mistr mne učil vnímat, cítit, všudypřítomnou energii nejen v nás ale i v prostoru v kterém žijeme, pohybujeme se a ladit se do její harmonie. Zázraky neexistují, jsou jen různě silná napojení na vesmírnou energii, které mají až překvapující účinky, z pohledu naší lidské omezené mysli.
Též platí „Bůh nás neposílá do pekla, posíláme se tam sami. A znova opakuji , pokud budeme dělat to co máme, dostaneme to, co skutečně potřebujeme.“ (V ájurvédě zákon dharmy, arty, karmy a mókšy)
Všude přítomných 5 vesmírných prvků života
O tom všem je ájurvéda. Je tedy pro každého z nás. Naši předkové by řekli, že je to o „zdravém selském rozumu, aby jsme již od probuzení, byli rádi ve svém těle„. K tomuto poznání též vedl své žáky Buddha. Buddhovo porozumění lidské mysli, pomáhalo lidem v minulosti a pomáhá i dnes. Viz. článek Meditace aktuálně jako regenerační proces.,(Součástí tohoto článku, je i zmínka o Haiku, syrového minimalistického vyjádření daného okamžiku tady a teď.)
Meditace je dnes uznávána pro své psychoterapeutické efekty a používá ji mnoho profesionálů, kteří s její pomocí u svých pacientů překonávají fobie, navozují relaxaci a vědomí sama sebe. Současné vědecké výzkumy v oboru medicíny, též připouštějí, že geny lze ovlivnit, že každý z nás byl naprogramován k radosti. A k tomuto poznání došel Buddha a znala to před mnoha tisíci lety i ájurvéda. Tedy žádný nový směr alternativní medicíny, nic co podléhá módnosti, žádné náboženství. Ájurvéda je taková životní příručka, manuál, pro každého, jak se učit poznávat to, co jsme zapomněli, díky nesprávnému způsobu života. A právě touha po poznání v nás probouzí lásku k moudrosti. ( Doporučuji vaší pozornosti též Střípky dávných mistrů )
Ájurvéda, stará jak život sám, tady byla je a bude , ať si to připouštíme nebo ne.
Foto z mých studií. Dr.Kiran Vyjas, vedoucí ájurvédského mezinárodního centra Tapovan,
A ještě si dovoluji citovat něco z myšlenek mého indického ájurvédského učitele.
Starověcí rišijové vytvořili nesmazatelné vzory duchovního života. Jejich starodávné výroky jsou dostačující i pro tuto dobu a zemi. Skeptický čas prověřil védy větším počtem tisíciletí než počítají mnozí zmatení vědci.
Několik mouder doporučuji k shlédnutí, pod tématem Umění života i smrti.
Závěrem doporučuji ke stažení článek, Proč se zabývat ájurvédou, ze školy Ájurvéda Kuti , první školy s ucelenou víceletou výukou ájurvédy v ČR, jejíž jsem byl jedním z prvních absolventů. Dále stručný přehled o historii ájurvédy a její aktuálnosti i pro současnou medicínu, najdete zde
Dneska zásadní článek převzatý z Ájurvéda Kuti o tom, proč by jsme se měli zajímat právě o ájurvédu.
Díky všeobecně užitným a stále aktuálním, hodnotám tohoto komplexního systému, který jsem se zde pokusil nastínit, zájem o ájurvédu v posledních desetiletích stoupá nejen v odborných kruzích ale i v laické veřejnosti ( přibývá i výukových škol ájurvédy, existujících i v Evropě, prestižních ájurvédských lékařských universit, ájurvédských klinik i lázeňských center s lékařskou péčí.)
Spolupráce s Organic India, producentem ájurvédských bylin
Více o ájurvédě
též na www.ajurv.cz
a v dobré literatuře o ájurvédě, např. v publikacích Dr.Freje a G.Rajpoota.
Popis a ověřené účinky ájurvédských bylin najdete na našem
E- shop ajurvéda a v reportáži z našich Ájurvédských rodinných lázní
Příkladem toho, jak hledáme kvalitní zdroje nových bylinných produktů a podílíme se na tom aby lidé rozvojových zemí získali smysluplnou práci,
najdete v této reportáži o morinze , zeleném multivitamínu 3. tisíciletí.
E-shop je též na webu www.ajurv.eu
Terapeuty, které vám mohu z pohledu ájurvédy doporučit, najdete zde .
